Servis v průmyslu – příležitost nejen pro diagnostiku a predikci

Petr Šimáček

Český průmysl využívá velmi často zastaralá zařízení. Repasi nebo výměnu by potřebovalo 60–70 % veškerého průmyslového zařízení.

Samozřejmě jsou odvětví, která využívají moderní stroje a zařízení, např. automobilový průmysl, ale klasický český průmysl má velké mezery. A tudíž nabízí v oblasti servisu a údržby velké příležitosti třeba právě pro zmíněnou diagnostiku.

Bohužel, v současné době ještě řada zákazníků nepovažuje diagnostiku v průmyslu za relevantní servisní nástroj. Očekáváme nicméně, že jak budou lidé stále častěji přicházet s diagnostikou do styku v normálním životě, začne se více uplatňovat v oblasti průmyslu. Například ještě před pár lety byla diagnostika automobilu či PC „exotickou“ službou. A dnes? Pro většinu z nás je zcela běžnou součástí servisu, kterou automaticky očekáváme a vyžadujeme. Je jen otázka času, kdy diagnostiku či vzdálený servis začne aktivně využívat i většina průmyslových podniků. Vzhledem k tomuto vývoji bude vzrůstat i důležitost kybernetické bezpečnosti. Pro správné fungování on-line platforem, nejen pro servis, je nicméně třeba najít kompromis, který bude fungovat pro obě strany. Zákazníkovi zaručí bezpečnost jeho systémů a nám umožní potřebný přístup k zařízením, jež máme monitorovat. Z hlediska Průmyslu 4.0 je nejvýhodnější získávat data z co nejširší instalované báze stejného produktu. Tyto data pak centrálně vyhodnocovat pomocí inteligentních algoritmů.

V souvislosti s probíhajícími změnami se bude pochopitelně měnit také způsob práce servisních techniků i nároky na ně.  Dovedu si představit, že v rámci servisních týmů budou ti nejzkušenější technici poskytovat vzdálenou podporu svým kolegům, kteří budou pracovat v terénu a budou mít dostatečné znalosti, schopnosti a dovednosti, aby opravu na místě bezpečně provedli. Znalosti těch nejzkušenějších tak budou – v případě potřeby – v jednu chvíli k dispozici i několika servisním technikům. Další možností je, že zkušený servisní technik bude na dálku poskytovat podporu vyškoleným pracovníkům daného závodu.  Výhody tohoto řešení jsou patrné na první pohled – vysoká rychlost odezvy, kdy místní vyškolený pracovník může začít poruchu řešit prakticky ihned, vyšší bezpečnost práce a snadná dostupnost rozsáhlého know-how v podobě „experta na telefonu“. Této změně nahrávají i nové technologie jako jsou zařízení pro virtuální nebo rozšířenou realitu, které budou schopny navést lokální techniky při opravě správným směrem.

Lidský kapitál pro servis

Výše popsaný vývoj změn v technice, automatizaci, diagnostice a predikci s sebou nese další otázku, a to, jestli budeme schopni pokrýt tato odvětví odpovídajícími odborníky z řad budoucích pracovníků. Řada technických expertů v ČR i mimo ni upozorňuje na fakt, že nám jednou bude chybět lidský kapitál a podotýká, že současný technologický vývoj předbíhá vývoj společenský, tzn., že pokud se tomu nepřizpůsobí školství a nezačne připravovat nové obory pro futuristické technické a analytické profese, tak nebudou lidé, kteří by tato inteligentní zařízení mohli obsluhovat.

O autorovi

Petr Šimáček

Technická studia, zahájená na ČVUT v Praze, ukončil v roce 2001 na Tampere University of Technology (TUT) ve Finsku. Vedle hlavního studijního oboru, jímž byla automatizace, se věnoval rovněž oblasti robotizace a zpracování digitálních signálů. Bezdrátovým technologiím se věnoval rovněž v rámci své výzkumné činnosti na TUT. Po ukončení studia nastoupil do společnosti ABB, kde pracuje již téměř 14 let. Svoji kariéru zahájil v jednotce ABB Robotika ČR, kde postupně zastával nejrůznější pozice od servisního technika přes projektového a servisního manažera až po regionálního manažera servisu. Bohaté zkušenosti ze zahraničního prostředí získal díky svému čtyřletému působení v ABB Velká Británie, kde pracoval nejprve jako divizní manažer servisu pro oblast Spojeného království a Irska a posléze coby generální manažer v nově integrované společnosti Dynamotive. V červenci 2016 byl jmenován do funkce ředitele obchodních jednotek ABB Pohony v divizi Robotika a pohony ABB Česká republika. V centru jeho zájmu je oblast servisu, v níž se mu také během jeho pracovní kariéry podařilo získat nejrozsáhlejší znalosti a zkušenosti.
Přidat komentář k tomuto článku
Zásady blogování